Jdi na obsah Jdi na menu
 

MD 19 – Enrique Pisani: Principy rozvoje techniky volejbalu

 Vážení přátelé, příznivci metodiky. Již dříve jsem avizoval, že vydávání metodických dopisů obohatíme o postřehy a názory zahraničních odborníků. Prvním a v ČR již dobře známým je Enrique Pisani, který bude pravidelně oslovovat vás trenéry. 

 

 

 

Osobně se domnívám, že je potřeba u trenérského řemesla (obdobně jako i u dalších profesí) hodně naslouchat, studovat, porovnávat názory a snažit se hledat optimální cestu. Je přirozené, že na jednu problematiku je několik názorů a nabízí se hned několik řešení. Je na osobním přístupu trenéra, jak celou situaci vyhodnotí a jak kvalitní srovnání a názor si udělá. To je jeden z hlavních důvodů, proč zařazovat názory zahraničních trenérů. Cílem je vzbudit u trenéra vnitřní, osobní polemiku a ne nutně pouze kopírovat. Pomalu zjišťujete, že metodické dopisy zasahují celkovou problematiku výchovy hráče. Nejsou řazeny dle úrovně. Dostává se k vám metodický materiál, který se týká naprostých základů až po například poslední metodický dopis Vojty Zacha o rychlé hře. Jde o záměr, který má za cíl rozšířit spektrum znalostí trenéra a stimulovat jeho vnitřní trenérskou polemiku. Zatím děkuji všem za povzbudivá slova směrem k metodickým dopisům.

Ivan Pelikán 

Principy rozvoje techniky volejbalu – Enrique Pisani

Existuje mnoho způsobů popisů a vysvětlení, jak vypadá technické gesto, ale nejčastěji si bereme model od dospělých hráčů vysoké herní úrovně.

Otázka ovšem zní: Jak to naučit děti nebo začátečníky hry volejbalu? Nemůžeme chtít, aby byli ihned výkonní. Často si nevíme rady, když jim to „nejde“. Moji odpověď se pokusím popsat pomocí technických principů (TP). Je potřeba poukázat, jak je pohyb ve spojení s tělem organizován. Videozáznam ze semináře E. Pisaniho 

  • Tělo má šest krajních bodů (hlava, ruce, nohy a kostrč) s těžištěm ve výšce pánve.
  • Pohyb může být organizován 6 různými způsoby.
  • Každý správně organizovaný pohyb, který je základem adekvátní techniky začíná nebo prochází středem těla (těžištěm).
  • Pochopení TP umožňuje směřovat pozornost hráče nebo trenéra na podstatu pohybu, který je zásadní pro technické gesto.
  • V raném učení je tedy možnost se chovat k začátečníkovi jako k dospělému hráči, ale pouze v jednotlivých segmentech pohybu.Nelze vyžadovat cílový model (techniku rozvinutého hráče). Příklad: Je možno rozvíjet a stimulovat „otevření pánve“, což je podstatné pro techniku přihrávky. To lze provádět již v útlém věku. Není možné ani vhodné začínat od finální podoby techniky.
  • TP slouží k rozvinutí jednotlivých pohybů s cílem dosažení adekvátní techniky individuálních herních činností.
  • U míčových her máme dva základní úkoly:

a) Ovládnout míč, ale k tomu je potřeba

b) Aby tělo a jeho pohyb byl organizován určitým způsobem (technika)

  • Ve volejbalu je situace ztížena tím, že míč má mnohdy větší rychlost než čas doby reakce na míč.
  • Jestliže rychlost míče často přesáhne schopnost hráče reagovat celkovým pohybem na míč, je jednodušší použít pouze mobilní polovinu těla pro zasažení míče. Druhá část těla slouží jako nutná stabilizace, ze které vychází přesnost například přihrávky.
  • Pokud budeme akceptovat to, co říkám, můžeme v raném stádiu učení rozvíjet například nahrávku bez dotyku prstů na míč. Můžeme blokovat bez výskoku hráče na síť atd. To je myslím podstatné pro další fázi zdokonalování a učení výsledného gesta techniky.
  • Zásadní jsou různé formy chytání a házení. Formy hry přes síť i bez sítě.
  • Začátečníci se musí naučit v rámci podobně upravených her organizovat především svůj vlastní pohyb. Měli by si uvědomit a naučit, že pohyb do všech směrů prochází středem těla! Není to vůbec běžná praxe.
  • Cílem je vytvořit herní situaci, která je bohatá na podněty. Pozorný trenér neustále upravuje náročnost úkolů, které mají jediný úkol – rozvíjet, organizovat a připravovat pohyb těla na další, komplexnější pohybové úkoly.
  • Je vhodné v tomto případě používat motivační pomůcky, jako jsou kužele, kruhy, pláště z jízdních kol atd. Tento materiál slouží k chytání, podlézání, obíhání atd.
  • Jsem toho názoru, že pro začátečníky je forma rozcvičky jako běhání kolem tělocvičny nebo protahování ztráta času! Vše by mělo být směřováno k podstatě pohybu (techniky volejbalu) a organizace pohybu těla. Většinou nemáme velký časový prostor pro práci, proto je potřeba využít všechen čas!
  • Ze zkušenosti vím, že se trenér mnohdy dívá až na finální fázi techniky – provedení. Příklad: Sleduje polohu paží při odbití spodem. I to je pochopitelně podstatné, ale unikají mu předchozí fáze, kterými jsou příprava a zahájení samotného pohybu.

Otázky: Jaká cvičení použít pro stimulaci, organizaci a rozvoj pohybu? V jaké části tréninku je použít? Kolik času tomu věnovat?