Jdi na obsah Jdi na menu
 

MD25/2014 – Volejbal sedících

 Pomáháme, jak začít s volejbalem sedících. Tento článek představuje základy volejbalu sedících všem volejbalovým trenérům, učitelům TV, vedoucím sportovních oddílů, trenérům handicapovaných sportovců nebo pracovníkům fyzioterapeutických/rehabilitačních zařízení. Ať už se jedná o zábavu, týmový rozvoj nebo samostatné vzdělání … Tento článek vám řekne, jak začít.

 

 

S radostí publikujeme příspěvek Kristýny a Martina. Vítáme další iniciativu od Vás čtenářů!

Ivan Pelikán

ZAČÍNÁME: HŘIŠTĚ A SÍŤ

Když označujete hřiště, snažte se využít čáry, které jsou již vytvořené. Například badmintonový kurt má téměř totožnou šířku jako hřiště pro volejbal sedících, nebo třetina volejbalového hřiště. Kde je to možné, použijte pásku na palubovku pro vyznačení hřiště. Rozměry hřiště jsou 6x10 m (viz. obrázek). Výška sítě je pro muže 1,15 m, pro ženy 1,05 m.

Dvě nejdůležitější věci týkající se hracího místa:

[1] Hraje se na hladkém povrchu bez ostrých nebo nebezpečných předmětů, které mohou poškodit kůži.

[2] Poblíž nejsou žádné křehké předměty (světla, obrazy, atd.), protože míč se může dostat kamkoli!

ZAČÍNÁME: HRÁČI, TÝMY A MÍČE

V začátcích můžete hrát v jakémkoli počtu hráčů na obou stranách. Běžnou filozofií trenérů je začít hrát na malém hřišti a poté pomalu postupovat ke hře 6 na 6. Míč se skutečnou velikostí a váhou se může pohybovat ve vzduchu pro začátečníky příliš rychle, ti ho pak odehrávají s obtížemi. V začátcích je možné zjednodušit cvičení hraním míče výše, použít lehčí a větší míč, či povolit dopad míče před odehráním.

ZAČÍNÁME: PRAVIDLA

Pravidla volejbalu sedících jsou totožná s normálním volejbalem s následujícími výjimkami:

* Na mezinárodní úrovni mohou hrát pouze hráči splňující kritéria WOVD

* Jedna část středu těla (hýždě nebo ramena) se musí dotýkat země, pokud hráč hraje míč.

* Hráči nemají povoleno dělat kroky.

* Hráčovi hýždě musí být při podání za koncovou čárou

* Hráči mají povoleno blokovat podání

KLOUZÁNÍ: Jak ‘sedět’ a ‘pohybovat se’

Je důležité, jak hráči sedí. Střehová pozice je založená na dalších reakcí a čtení hry. Udržení nezkřížených nohou obvykle umožňuje efektivnější pohyb. Hráče při sezení ovlivňuje: pozice na hřišti, předvídání další hry, jeho handicap (pokud má nějaký), individuální hráčova preference toho, co mu je pohodlné. Pohyb, ani ne tolik síla, to je nejdůležitější prvek volejbalu sedících.

Nyní si přiblížíme základní body, jak sedět v přední části hřiště. Seďte v blízkosti sítě (nohy mohou být pod sítí nebo položené do strany). Ruce mějte připravené k pohybu, nahrávce či bloku. Vyhněte se dotekům sítě.

KLOUZÁNÍ: Rozvoj tří doteků

Tým, který vrací míč při první možné příležitosti, může dosáhnout lepšího úspěchu v prvotních fázích rozvoje (hráči mají méně kontaktu s míčem a tak mají menší pravděpodobnost udělat chybu). Je ovšem důležité, pobízet tým hrát na tři doteky. Můžete toho dosáhnout tak, že hráč, který se první dotkne míče, bude mít stanovený cíl.

TECHNIKA: Kontrola míče

Jak se správně naučit hrát „prsty“? Buďte ve správné pozici pro odehrání míče (pokud spustíte ruce, míč by vám měl spadnout na čelo). Vytvořte volejbalové okénko (trojúhelník) nad čelem. Nechte si spadnout míč na ruce. Současně se dotkněte míče prsty obou rukou. Odrazte míč od prstů. Další možností odehrání a kontrolování míče je „bagr“. Ujistěte se, že palce jsou ve stejné úrovni. Míč odehrajte předloktím (ne dlaní nebo zápěstím). Použijte co nejméně pohybu loktů k nasměrování míče na cíl.

TECHNIKA: Podání

V průběhu podání má míč pod kontrolou jediný hráč. Rozhodující je důsledný nadhoz míče na správné místo. Používáme spodní a horní podání. Správná technika je komplikovaná. Hýždě jsou za základní čarou hřiště. Úder je prováděn jednou rukou, využíváme sílu dlaně a kontrolujeme otevřenými prsty. Určete si cíl (např. dostat míč do volného prostoru). Po servisu se přesuňte do základní pozice. Při podání se vyhněte bloku soupeře.

Potřebujete začít vši hru servisem? Při vývoji hry bude dobrý hráč na podání dominovat nad přijímacími hráči, kteří budou mít malý úspěch. Hra se velmi rychle rozloží a bude málo kontaktů s míčem a méně radosti. Je vhodnější podání nebo odehrání míče pro vaši skupinu při jejich rozvoji v této aktivitě? Podání je klíčové, nicméně když představujete lidem tento sport nebo se zaměřujete na jinou část hry, je lepší vyhnout se podání. Ušetří to spoustu času, pokud se vyhnete esům nebo chybným podání, kdy se jen velmi málo lidí skutečně něco naučí nebo si užijí volejbalovou hru.

TECHNIKA: Blok

Při blokování musíte být připraveni pohybovat se všemi směry. Nesmíte stát za dalším blokařem. Přesuňte se dopředu, kde útočí protihráč. Natáhněte se co nejvíce nad síť bez pozvednutí (hráč hraje míč bez kontaktu středu těla se zemí). Pokuste dostat své otevřené ruce co nejvýše přes síť. Použijte ruce k nasměrování míče zpět do pole soupeře.

TECHNIKA: Útok

Vždy čekejte nahrávku. Buďte připraveni vyrazit k síti smečovat, poté se posuňte dopředu směrem k linii nahraného míče. Udeřte míč co nejvýše (bez pozvednutí). Použijte otevřenou dlaň při udeření do míče. Pokuste se ho nasměrovat do vámi vybraného prostoru.

CVIČENÍ: ‘Jeden na jednoho’

Dvojice sedí naproti sobě, začínají s házením a poté:

I. Jak dlouho dokáží udržet míč ve vzduchu pomocí prstů, než některý hráč použije bagr

II. Jak dlouho dokáží udržet míč ve vzduchu pomocí jakéhokoliv volejbalového úderu

Klíčem tréninku je, aby všichni hráči pokaždé vrátili ruce po odehrání úderu k zemi. Měli by se také vrátit do základní pozice, aby se mohli přesunout k získání dalšího míče. Základní pozice je rozpoznání místa na hřišti, stanovené systémem, který tým používá, jenž dává hráči nejlepší možnost ubránit míč.

Další varianty této hry například jsou: posunout se dále od sebe, umístit mezi hráče síť, měnit výšku sítě, označit hrací území, měnit rozměry území nebo přidat dalšího hráče a pokračovat v činnosti před sebe nebo ve trojúhelníku.

CVIČENÍ: Rybaření

Toto je zajímavá a poutavá hra, která může být použita při rozcvičení nebo při tréninku podání. Vše co potřebujete je tým a označené hřiště se sítí. Jeden hráč z týmu sedí na jedné straně hřiště za základní čárou. Ostatní jeho spoluhráči sedí na opačné straně připraveni na příjem podání. Druhý tým provádí to samé. Podávající hráč z každého týmu začne hrát na jednoho ze svých spoluhráčů, který se snaží míč chytit. Jakmile hráč chytne míč, připojí se k podávajícímu hráči. Je to závod mezi dvěma týmy, dostat všechny hráče za základní čáru. Pokud to chcete udělat více podobné hře, přijímací hráč by mohl nahrát na určitý cíl před připojením se k podávajícímu. Můžete omezit nebo povolit pohyb přijímajícím hráčům podle toho, na co se chcete zaměřit. Můžete jim povolit pohyb, pokud to chcete zjednodušit podávajícímu hráči, nebo zakázat pohyb, aby podávající hráč zpřesnil servis.

Můžete toto cvičení obrátit, kdy bude celý tým podávat a jeden hráč přijímat. Jakmile chytí hráč míč, podávající jde do hřiště a přijímající hráč se posune např. z pozice 1 do pozice 2, 3, 4, 5, 6. Jakmile je celý tým v poli, vítězí.

CVIČENÍ: ‘Wozzaball’

Wozzaball je hra podobná klasické hře. Nicméně podání (a následkem toho i příjem) je velmi odlišné a začíná náhodným uvedením míče od vedoucího družstva. Nejlépe to provádějte v tempu. Je to náročné na rychlé přemýšlení hráčů, stejně tak jako znovu začít a být vždy připravený. Trenér vhodí míč týmu, který vyhrál předchozí bod, buď co nejsložitěji nebo nejjednodušeji pro nahrávače/obránce. Očekává se zapojení bodovacího systému, kde musí tým dosáhnout něčeho předtím, než se bude točit nebo než změní pozici. Můžete sami zvolit obtížnost. Nicméně buďte si jistí, že hráči vědí, jak to funguje, pokud chcete vytvořit soutěžní prostředí. Můžete jmenovat nahrávače, systém a taktiku nebo nechat řešení problému na hráčích