Nový rok je tady! Předně bych chtěl za celou metodickou komisi a všechny další spolupracovníky popřát do nového roku 2014 hlavně pevné zdraví a pohodu v osobním životě!

O budoucnost našeho mládežnického volejbalu obavy nemám! Utvrzuje mě v tom přesvědčení, že rok 2013 byl určitým způsobem rokem nula, kdy se začala formovat světlejší budoucnost (pevně v to věřím) našich mládežnických družstev na mezinárodní scéně! Cítím a vnímám „příliv“ pozitivního myšlení, které je rozhodující k posunu vpřed. Základ úspěchu je v každodenní mravenčí práci, ale i v pozitivně uvažující a tvrdě pracující trenérské obci, kdy je jeden ochoten naslouchat druhému. Začínám vnímat, že trenérům nestačí, že jsou úspěšní pouze v malém českém rybníku, ale začínají nás lákat vyšší mety a výzvy!

Good luck! Ivan Pelikán

Rozhovor Slávka Matěje s Miroslavem Čadou, trenérem VK AGEL Prostějov

Jaké požadavky máš Mirku na hráčku, která končí v juniorkách?

Z volejbalové techniky to je zvládnutí plachtícího podání ve výskoku, vysoká nahrávka na 9 metrů, nahrávačka potom nahrávku ve výskoku, „ulití“ z druhé, v útoku by měla útočící hráčka umět dva směry za všech zón, ulití míče, smečařka úder přes rameno, správné časování rozběhu u všech útočnic, blokařky by měly umět útočit „1“ a „7“ (dlouhá jedno - nožka) včetně všech směrů, mít základy „4“, zvládnutý rozběh z různých zón, pádové techniky po přesunu, blokování s překrokem vlevo, vpravo, blokování jedno - nožky a správné časování bloku. Měly by znát techniku posilování, vědět proč co dělají a posilují…

Co ti u mladých hráček obecně chybí?

• Větší zanícenost a ctižádost prosadit se.
• Fyzická připravenost.
• Všestrannost. Chybí atletické a gymnastické základy. Fotbalisté a hokejisté to už do tréninku mládeže zařazují!
• Překvapuje mě, kolik hráček má špatné stravovací návyky…

V loňském roce jsi absolvoval stáž v Brazílii. Co jsi tam viděl v tréninku mládeže?

Byl jsem u týmu Sollys (za poslední tři roky dvakrát mistrem) a Sao Bernardo (6. místo). Na tréninku u druhého týmu trénovaly juniorky a kadetky společně – 19 hráček (pondělí – pátek od 15 do17 hod. volejbal a po něm 4x týdně posilovna. Hrají pouze 35 utkání za rok! Hraje se o víkendu, druhý je volný. Chtějí, aby si hráčky prošly teenegerským obdobím jako ostatní kamarádky, co nehrají volejbal, a neztratily je. Trénink je zaměřen na maximální volejbalovou všestrannost! Všechny umí útok po vysoké nahrávce (správné časování rozběhu) i útok z nahrávky 1 sledu včetně jedno - nožky! Trenéři kladli důraz na vysokou nahrávku všech hráček a hodně se věnovali pádové technice po běhu. Hráčky byly maximálně koncentrované. Rodiče na tréninku nejsou vítáni. Viděl jsem výbornou připravenost a sehranost trenérů na každém tréninku!

Pokud bude zájem, jsem ochoten předvést na mezinárodním semináři v červnu (snad u nás v Prostějově) ukázkovou tréninkovou jednotku ze stáže jak u mládeže, tak z tréninku dospělých.

Jaký je tvůj názor na centralizaci repre přípravy a její působení v extralize žen?

Jsem pro centralizaci, pokud se podaří přesvědčit zainteresované strany. To, co hráčky natrénují v této přípravě, v klubu nemohou nikdy dosáhnout. Musí se s tím ale ztotožnit jak vedení ČVF, trenéři, kluby, hráčky a rodiče. V současné podobě, kdy hrají v extralize žen i kadetky a nevyhrají ani set, jde o projekt absolutně nefunkční. Je třeba si vzít příklad z Brazílie – my hrajeme moc utkání a málo trénujeme, to je náš hlavní problém!

Jaký máš názor na současnou mladou generaci (15 – 20 let) a její motivaci pro vrcholový volejbal?

Hráčky nejsou u nás výrazně jiné než v cizích zemích! Trenér se musí snažit o vytvoření dobré atmosféry v týmu a být co nejlépe připravený na každou tréninkovou jednotku, aby hráčka měla pocit, že když bude tvrdě pracovat, bude se lepšit. Bohužel, v současné době do všeho nevhodně vstupují rodiče různými tlaky na trenéry nebo omluvami ratolestí, což se negativně projevuje ve výchově hráček.

Jaké priority - osobnostní a odborné vlastnosti by měl mít trenér mládeže?

U nejmladší kategorie to nemusí být trenér, který sleduje poslední volejbalové trendy, ale člověk, který především vychovává a vede děti ke vztahu k volejbalu se znalostí metodiky základní techniky. Čím starší věková kategorie, tím se zvyšuje odborná způsobilost. Velice důležité je vést vždy hráčky k fair-play a ne vyhrát za každou cenu. Musí být vždy spravedlivý, zásadový, ovládat se ve všech situacích, nebýt náladový. Je chybou, pokud hráčky už dopředu vědí, že v pondělí na tréninku bude při obraně to a to cvičení, ve středu při útoku zase to a to cvičení a podobně při kombinacích… Musí na sobě stále „pracovat“!

PaedDr. Miroslav Čada
Šlapanice, 24. 12. 2013